Příběh Jirky

Jirkovi je 17 let a chodí do 3. ročníku na gymnázium. Ve volném čase se rád věnuje hudbě a posilování. V programu Gendalos je zapojený už několik let, krom příprav na střední školu se účastnil také strategického plánování v IQ Roma servis nebo pietního aktu v Hodoníně u Kunštátu.

 

O Gendalos jsem se dozvěděl tak, že k nám domů přišla někdejší vedoucí programu Gendalos Klára Hamplová. Od začátku se mi nejvíc líbilo to, že jsem tam mohl potkat nové lidi. V Gendalosu jsem poznal další studenty a začali jsme spolu chodit na různé kurzy, které mě strašně bavily. Nejvíc si pamatuju kurz prezentačních dovedností a kurz finanční gramotnosti Prachy.

 

Taky jsem byl rád, že mi Gendalos mohl pomoct finančně. V té době jsem začínal hrát na piano, chodil jsem do klubu Armády spásy, kde mě na tom pianě učila hrát jedna dobrovolnice. Díky Gendalosu jsem začal na piano chodit do ZUŠky a naučil jsem se víc hrát na klavír. To byla asi úplně první podpora, kterou mi Gendalos poskytl. 

 

Vzpomínám si, že jsem byl na začátku hodně stydlivej a nevěřil si.  Když jsme si měli převzít cenu, kterou jsme obdrželi za vánoční benefici, měli jsme jako studenti na předávání něco říct. Já jsem se tedy rozhodl tam promluvit o té benefici a o smyslu toho všeho. Byl jsem z toho hodně nervózní, ale povedlo se to. A to byly ještě časy, kdy jsem byl takovej nesmělej.

 

Co to na mě zkouší?

Na školu mě naši začali připravovat už v páté třídě.  Táta si se mnou sedl a začal mi vysvětlovat, jak hospodařit s penězi a jak dopadnu, když budu dělat tu nebo tu práci. Povídal mi o svojí práci, o tom jak se měl. Můj táta na střední škole byl, ale nedodělal jí. V páté třídě jsem si říkal "co to na mě zkouší“ a moc tomu nerozuměl. Rodiče jsou pro mě velká motivace. Měli totiž daleko horší život než já. 

 

Z přijímaček na střední školu jsem strach neměl, protože jsem měl dobrej prospěch. Docela jsem si věřil. Požádal jsem íkvéčko, aby mi zaplatili přípravný kurz na přijímačky. To mi dost pomohlo. Bylo to jen na matiku a v matice jsem pak měl v tom testu dobrý body. Nejdůležitější ale pro mě bylo, že jsem se tady mohl učit. Během přijímaček jsme se stěhovali a to se vůbec nedalo učit doma, ještě když mám tolik sourozenců. 

 

Gendalos má smysl

Když bych nepoznal Gendalos, určitě bych nehrál na klavír nebo na kytaru, a nepoznal bych tolik lidí. Díky Gendalosu jsem se taky dostal také k Romee, která pořádá setkání romských studentů z celé České republiky.  Poznal jsem spoustu nových lidí a podal si také žádost o stipendium Romea. O takových možnostech jsem dřív vůbec nevěděl.

 

Po střední škole plánuju jít na vysokou školu, ale zatím nevím na kterou. Teď jsem ve třetím ročníku, tak se budu snažit ve škole dobře pracovat a soustředit se na maturitu a taky pomáhat sourozencům doma. Mladší brácha jde teď do osmé třídy, tak mu chci pomoct vybrat střední školu. Taky se chystám začít chodit na hodiny zpěvu a učit se gymnastiku. Rozhodně sem chodím daleko míň než kdysi. Myslím, že možná za dva tři roky sem ani chodit nebudu, že už budu moc starej a bude tady další generace… přál bych si, aby každý věděl, že Gendalos má smysl a může mnoha generacím navést správný směr do života.“

 

 

Oblast programů: 
Facebook Twitter Youtube More...