Jak pomáhat vyloučeným lokalitám

Jak mohou nově zvolení komunální politici, ve včasné spolupráci s námi a dalšími subjekty, skutečně zlepšit postavení a sociální situaci Romů v Brně? 

Ve svých úvahách se vztáhnu na Brno, i když jsou mnohé přenositelné. Jsme před komunálními volbami 2014. I bez zásadních „vyšších systémových“ korekcí, na které se mnohdy odvoláváme, lze mnohé ovlivňovat a měnit i z naší úrovně. Jen to chce otevřený a kooperativní přístup bez předsudků a tvrdou práci na výsledcích, nejen hypotézách. Na řešení musí spolupracovat celá obec, všechny městské části, školy, školky ad., nejen ty „dotčené“, či „romské“. Téma musí být komunikováno se všemi obyvateli, aby se zajistila jejich informovanost a podpora. Nejdůležitější je férová vůle k řešení, ze které bude profitovat širší komunita – obyvatelé města, sousedé, i samotní obyvatelé těchto lokalit. Dlouhodobá politika, která by skutečně měla dopad na zlepšení životů obyvatel vyloučených lokalit (a z toho návazně pramenících praktických souvislostí) je málokdy cílem. Politicky nabývá toto téma pozornosti a významu zejména pro nespokojenost ostatní veřejnosti, „perspektivních voličů/občanů“ a jejich cílů. Takto „řešený“ se ale problém všem vrací v násobně velkých rozměrech.

Co tedy v kostce radí IQ Roma servis (i když přiznáváme, že stále mnohé nevíme, učíme se praxí a z vlastních chyb a jsme otevřeni naše názory a doporučení měnit, prokáže-li se, že je to jinak, nebo to prostě jde lépe)?

1.)    Jednoznačně politicky i prakticky vymezit priority, realizovat a měřit (kvalitní) vzdělávání mladé romské generace. Cílem musí být dokončování relevantního středoškolského vzdělání u mladých Romů. Školám mohou pomoci podpůrné služby doučování, mentoringu a tutoringu ve spolupráci s neziskovým sektorem a sociálními službami (např. program Gendalos). Ve vzdělávání, alespoň na dobu dočasnou, jsem pro etnické měření dat. V rámci EU je platná směrnice na etnický monitoring, jež má podpořit právě tento účel a zabránit alibismu (nevíme, kdo jsou Romové atp.). Naše zkušenosti ukazují větší úspěšnost Romů v dokončování středních škol, pakliže studovali v inkluzivní základní škole, škole, jež zejména díky své poloze, není monoetnická a jejíž žáci měli přiměřenou další podporu. Neméně důležitá je podpora a rovný přístup romských dětí k předškolnímu vzdělávání. Do společného brněnského elektronického systému k zápisu do mateřských škol, který je pro svou transparentnost funkční, je účelné zapojit i MČ Brno střed, která jediná stále zapojená není. Obdoba by mohla sloužit také pro zápisy do základních škol. Vznikly by podrobné statistické údaje o přijímání dětí, současně by systém podpořil rovný přístup do škol.

2.)    Maximálně podporovat zaměstnanost, primárně u mládeže 15+/18+ a rozšiřovat alternativní modely u vícečetně znevýhodněných např. formou VPP a sociálního podnikání. Přes skepsi je faktem, že vysoký počet Romů dlouhodobě, zoufale, neúspěšně hledá práci (viz www.mypracujeme.cz). Po bydlení je to druhé nejčasnější téma, které s klienty řešíme. Trh práce je neúprosný, často i přes intenzivní snahu klienti práci neseženou. Nejde jen o etnicitu, která žel působí u min. 40 % zaměstnavatelů předsudky. Mnohdy se k tomu pojí věk, zdravotní omezení, kompetence. Rekvalifikace pomáhají, ale zásadně konkurenceschopnost neovlivní. U těchto skupin je důležité proto více hledat alternativní možnosti s podporou nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti – kromě úklidu veřejných prostor se osvědčují také pomocné a asistenční pozice vytvářené městem nebo organizacemi zřízenými městem, či v neziskových organizacích. U veřejných zakázek v sociálně vyloučených lokalitách lze zavést procentuální podmínku zaměstnávání místních obyvatel či bonifikaci těch, kteří jsou certifikováni jako Ethnic Friendly zaměstnavatel (www.ethnic-friendly.eu).

Potenciál má i podpora drobných (i větších – dle realističnosti a ekonomického nastavení podnikatelského modelu) sociálních podniků, např. pekařství, kosmetika/kadeřnictví, údržbářské práce, gastronomie apod. A to ideálně přímo v lokalitě Husovice-Cejl a okolí s přímou participací Romů a to nejen s využitím ESF, ale v jednodušších modelech i aktivní politiky zaměstnanosti ÚP. Prioritně je významné zapojit nezaměstnanou mládež  15+ a  18+, pokud ji již nejde reintegrovat do formálního vzdělávacího systému. Jde o nejrizikovější skupinu v střednědobé perspektivě.

V partnerství neziskovek, obce, ÚP a zaměstnavatelů lze vytvořit inovativní projekty, které by, vzhledem k věku potencionálních zaměstnanců, obsahovaly i rozvojové a preventivní programy. Na toto všechno lze v programovém období 2014–2020 získat nemalé prostředky z EU. Nové výzvy se otevřou nejspíš v půlce roku 2015. Pro přípravu by bylo účelné obnovení pracovní skupiny pro integraci na úrovni města Brna (např. z úrovně náměstka), nebo ÚP (v tématu zaměstnanosti) pro včasnou společnou komunikaci a koordinaci. Je třeba se nebát rizika udržitelnosti a předem komunikovat reálné možnosti s řídícím orgánem. Udržitelnost neznamená vždy 100% financování aktivit po skončení projektu, ale relevantní místní návaznost na projekty rozjetou dobrou praxi.

3.)    Uplatňovat programy prevence zadluženosti na nájemném, udržet bytový fond na současné hladině, v případě vhodné privatizace stavět nové byty z výnosu privatizace a podporovat inkluzi v bydlení. Prevence ztráty bydlení je pro všechny aktéry nejlevnější variantou. V rámci projektu na Správě nemovitostí Brno střed prokázala takto cílená spolupráce pozitivní význam, dokázala v rané fázi dluhu odhalit skryté problémy a nastavit další kroky pro splácení a udržení bydlení. Město má dostatečný bytový fond na to, aby ovlivňovalo trh s bydlením a plnilo integrační roli v bytové politice. V několika MČ existuje neobsazený bytový fond. Předpokladem je změna principu přidělování bytů zaměřená na lidi, kteří na trhu s bydlením nejsou úspěšní, nebo jsou z něj systematicky vylučování a propracovaná spolupráce všech městských částí, správce bytového fondu a sociální služby. Inkluze v bydlení dává šanci pro inkluzi ve vzdělávání a motivuje aktivní rodiny, protože vidí šanci se, za určitých podmínek, nejen v zájmu svých dětí, z vyloučené lokality odstěhovat. Postupně by mohlo docházet k ústupu fenoménu „Bronx“, ale vědomě, propracovanou a monitorovanou politikou, rovnoměrně a napříč městskými částmi.

4.)    Rozvíjet hustší síť hřišť, sportovních aktivit, kluboven, hudebních studií, ad. zařízení pro mládež. Kapacita těchto zařízení je stále nedostatečná. Rizikové chování mládeže může být tímto výrazněji mírněné a včasněji podchycené. Jsem rovněž přesvědčená, že se na tématu distribuce drog v těchto místech musí z pozice policie pracovat mnohem víc a důrazněji (Cejl, Mostecká, Vranovská ad. ohniska distribuce, mj. stimulující prostituci mladistvých – parkoviště Interspar – Radlas ad.).

5.)    V sociálních službách se intenzivněji zaměřovat na práci s celou rodinou, rozvíjet případové spolupráce orgánů sociálně právní ochrany dětí. V rámci případové spolupráce se do práce OSPODů zapojuje spolupracující tým relevantních institucí, jako jsou škola, lékaři, sociální služby a neziskové organizace. Tento tým v mnoha případech úspěšně odvrátí propad rodiny do složitějších problémů, či odebrání dětí do ústavní výchovy, efektivněji podpoří rodiny v samostatnosti a kompetencích.

6.)    Dostatečně financovat a nepodceňovat význam preventivních sociálních služeb, zejména těch, jež prošli inspekcemi, či jinými formy evaluace kvality; opětovně získat zdroje EU pro smysluplné místní sociální infrastruktury a revitalizace vyloučených lokalit. Politická vůle podporovat síť preventivních služeb i smysluplnou sociální infrastrukturu je významnou dlouhodobou investicí do řešení. Jihomoravský kraj zavádí podmínku 5% spolufinancování obce u poradenských služeb a 20% spolufinancování obce u preventivních sociálních služeb. Prioritou obcí by mělo být zachovat dostatečnou síť terénních programů, nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny a odborného sociálního poradenství a podílet se na jejich financování. V rámci nového programového období evropských strukturálních fondů 2014–2020 bude potřebné nadto připravit další, komplexnější revitalizační a sociální projekty, investiční i na přímou práci, podávané z různých úrovní, optimálně koordinovaně a ve spolupráci.

7.)    Podporovat hrdost mezi Romy i našim vlastním postojem, nebagatelizovat respekt vůči romskému národu. Být Romem nesmí být trauma. Sociální problémy nejsou „romství“. Je důležité, i z pozic autorit, dávat opakovaně a jasně více veřejně najevo, že Romové jsou přijímání a zasluhují respekt, nikoli skupinové stigma.  Zkušenosti ukazují, že byť mladí Romové získají znalosti a dovednosti, které je činí více konkurenceschopnými na trhu práce, neznamená to, že je automaticky opouští sociální stigma, pocity studu a méněcennosti. To má často za následek neochotu přiznat etnický původ, čímž se oslabuje jejich odhodlání převzít odpovědnost ve svých komunitách. Podpora interaktivních oslav 8. dubna jakožto Mezinárodního dne Romů – stánků, kulturních vystoupení, festivalu na důstojném místě (např. nám. Svobody, Moravské náměstí apod.) a účast i ze strany majority, představitelů města a osobností je jednoduchým, ale účinným gestem respektu.

Zážitkové multikulturní programy s přímým zapojením Romů na základních i středních školách se rovněž vyplácí. Věřím, že právě v Brně je potenciál něco posunout, a rádi se s IQ Roma servisem na tom budeme nadále aktivně podílet. Nicméně jde o dlouhodobou cestu, jež žádá velkou vytrvalost, trpělivost, houževnatost, ale i proaktivnost – všech.

 

Mgr. Katarína Klamková

ředitelka IQ Roma servis, o. s., www.iqrs.cz  
 

v Brně, 17. 7. 2014 (upravená verze byla otisknuta v deníku Rovnost v pátek 19. 7. 2014)

 

Facebook Twitter Youtube More...