Na ulici a zase zpět (příběh klientky)

Pá, 20/03/2020

Ulice. Celkem fajn znějící slovo, pokud se neocitnete na ní. Nemáte kam jít, nemáte kde spát, nemáte zázemí, nemáte nic.. Jste v pasti. Spotřebovali jste poslední zbytky peněž, několik měsíců marně hledali práci a teď už hledání zaměstnání dokonce přestalo být prioritou. Nyní musíte najít místo, kde přespíte. Váš hodnotový systém se hroutí a převrací, vítězí instinkty, volání divokého zvířete. Potřebujete se někomu svěřit, někoho poprosit o pomoc. Jenže ouha, dnešní doba je podřízena kultu peněz. Kdo je nemá, má stigma. A přiznání, že jste skončili na ulici, vyděsí snad více, než kdybyste chodili s nálepkou „mám mor“, všichni vaši kamarádi se bojí, že se od vás nakazí. Kolik toho vaše již tak dost pošramocená psychika ještě může snést? Snažíte se porazit pud sebezáchovy, který z neznámých příčin vítězí. Uděláte s ním dohodu, nesmíte klesnout na úroveň zvířátka, pokud by tomu tak mělo být, půjde vám pud sebezáchovy z cesty a pěkně počká, až zařídíte vše nezbytné. Akceptuje to, dohoda je sjednána.

Už víte, co znamená být sociálně vyloučen. Známí raději přejdou na druhou stranu chodníku, odvrátí zrak, ti otrlejší kolem vás bez pozdravu rychle projdou. Strach z nákazy je hrozný. Připadáte si jako šiřitel těch nejzákeřnějších virů světa. Dochází vám, že nejhorší pro vás není situace sama o sobě, ale její důsledky, to, že vás okolí vnímá jako bacilonosiče. A s tím si neumíte poradit.

Pomalu se blížíte do situace, která je zmiňována ve vaší dohodě s pudem sebezáchovy. Zdá se, že i on si to uvědomuje a pomalu se připravuje na vyklizení bojiště. Ale to by nebyl on, aby se nepokusil situaci zvrátit ve svůj prospěch! Donutí vás najít si pomoc u organizace zabývající se pomocí sociálně vyloučeným. Jdete na schůzku, od níž nic neočekáváte. Je vám úplně jedno, proč tam jdete, protože tušíte, že to opět k ničemu nebude, že se setkáte s nezájmem a opovržením.

A najednou se vám zase obrací celý svět vzhůru nohama. Nikdo vámi nepohrdá, nementoruje vás s profesorskou důležitostí, dokonce na chvíli ztrácíte pocit, že máte lepru kombinovanou s morem. Po dlouhé době s vámi někdo jedná jako s lidskou bytostí. Dokonce to vypadá, že má skutečně chuť vám pomoci. I když pohádkám už dávno nevěříte, na zázraky zase věřit začínáte.

Chodíte na pravidelné schůzky, teď už vám dávají smysl, brzy se na ně dokonce začnete těšit. Lidský přístup všech tří pracovníků vám pomalu opravuje vaši polámanou duši a nutí vás se znovu najít. Hledáte dohodu, kterou jste před časem uzavřeli s pudem sebezáchovy. Ne abyste ji použili, ale roztrhali. Už nebude potřeba. Její cáry ponecháváte u těch, kteří zavinili její nepotřebnost u těch, kteří jediní s vámi bez okolků začali jednat jako s člověkem, ne parazitem. Necháváte je tam, kde vám nejvíce pomohli, v Kariérovém centru IQ Roma servisu.

Lokalita: 
Facebook Twitter Youtube More...